Krizový plán
Pokud se snoubencům nechce lámat hlavu nad tím, koho zařadit mezi hosty, mohou zvolit tajnou svatbu a všechny příbuzné a přátele o všem jen stručně informovat až po obřadu. Ne každý má ale tolik odvahy. Spousta lidí bere svatbu jako příjemné setkání s lidmi a nekonečnou párty, na kterou se bude vzpomínat mnoho let. Neřešte, jestli náhodou naštvete zapomenutou tetu z Horní Dolní a bez výčitek si zapište jen ty, pro které máte ve svém životě místo.
Skupina A
Jako první se musí potenciální hosté rozdělit do dvou skupin. Do té první, privilegované, patří hlavně blízká rodina. Rodiče, sourozenci se svými partnery, svědkové, družičky, mládenci a velmi dobří přátelé. Ti všichni mají pozvánku na obřad a následnou oslavu jistou. Ani jeden z páru by neměl přesáhnout dvacet pozvaných. A měli by se navzájem kopírovat. Pokud nechce nevěsta kupříkladu pozvat své sourozence (důvody jsou různé), měl by to partner respektovat. Platí to samozřejmě i naopak.
Skupina B
Ve druhé skupině jsou lidé, se kterými nejste v úzkém kontaktu a komunikujete spolu jen na přátelské bázi, setkáváte se občas a víte o sobě jen to nejnutnější. Patří mezi ně bývalí spolužáci – od základní školy po univerzitu, sousedé nebo bývalí kolegové. To, že jste s nimi kdysi měli něco společného, neznamená, že je za sebou musíte vláčet po zbytek života. Minulost je minulost a plánování svatby si žádá rozhodnutí na základě aktuální situace.
Propadliště dějin
Škrtnout ty, které na své svatbě nechcete, není vůbec těžké. Zapomeňte na slušnost, předsudky, domnělé výčitky a patos. To všechno vám uměle navyšuje rozpočet a zároveň ničí pohodovou atmosféru. Týká se to sousedů, se kterými se sotva pozdravíte, bývalých partnerů nebo nadřízených. Pozváním na svatbu si možná šplhnete, ale po celý den budete v křeči. Malá výslužka v podobě dvou zákusků a porce koláčků bude bohatě stačit.
Těžké rozhodování
Problém nastává ve chvíli, kdy jsou rodiče ženicha nebo nevěsty rozvedení a nepanují mezi nimi a dětmi dobré vztahy. O to hůř, když chtějí být snoubenci slušní a nedělat rozdíly, nebo jeden rodič podmiňuje svoji přítomnost neúčastí svého bývalého partnera. Je to patová situace, která vyžaduje citlivý postup. Individuální rada, která by jako mávnutím proutku zacelila šrámy na duši rodičů, neexistuje. Na jedné straně stojí štěstí vlastních dětí, které by pro rodiče mělo být na prvním místě, na druhé straně je fakt, že přítomnost lidí ze dvou znesvářených táborů způsobí pnutí a o uvolněné atmosféře nebudou ani památky.